10:35
Dělá mi problém vylézt z postele. Jsem líná.
Musím vstát dřív i bez přinucení.
Kolem poledne
Vařím si oběd. Nemám troubu, zaplať panbůh za remosku, dá se to ní všechno naházet a potom jenom strčit do elektřiny.
Umývám podlahu v pokoji, zbývá kočkám vyčistit záchod, vyměnit stelivo a taky otřít misky.
Při cestě ze záchodu jsem potkala Bertrama. Má kocinu.
I morální.
Včera to přehnal s pitím. Deset dvanáctek a pět panáků vodky mu neudělalo dobře.
Rozhodla jsem se, že mu jeho situaci ulehčím, skočím mu do krámu pro lahváče na spravení.
Jeho spolubydlící maluje obraz. Je to něco mezi lesem v bouři a hospodskou rvačkou od Lady.
Pozvu Bertrama na oběd.
Aspoň trochu uzobne a napraví si žaludek.
Včera v hospě objevil nádhernou dívku, měla dlouhé tmavé vlasy a krátkou ofinku, vypadala absolutně magicky. Snažil se navázat kontakt, snažil se být vtipný, ale nakonec byl z něho jen trapný blbec u baru.
„;Já to s mařkama neumím…“
Odpovídám, že já taky ne. Moje nejlepší kamarádka se odstěhovala na druhý konec republiky a já za ni hledám náhradnici.
„Měla bys zajít do VYKVAJZLU…tam se seznámíš…“
Tak se ptám, kde že ten Vykvajzl je a Bertram mi to popisuje.
Snad mě tam taky vezme.
„Pivo tam maj za babku a je to tam v klidu..“
No jo, Bertrame vezmi mě tam a nekecej…
Odpoledne
Odhodlala jsem se konečně něco udělat. Napsala jsem článek na net.
O tom, že si máte pořídit stan pro psa, koupit si zvětšovací lampu a batoh si na cesty zatížit dalekohledem.
Pevně věřím, že je to užitečné.
Večer jsem kouřila na pavlači, nohy si prostčila skrz mříže ven, paní domovskou ze spodního patra to rozčiluje.
Nebaví ji dívat se na cizí nohy, co trčí se stropu.
Mína a Malá se producírují po pavlači.
Mávám na Horedromedára od naproti. Sedí pořád na stejném místě, ani se nepohne.
Možná se v noci rozhodnu potajmu k němu přikrást a odříznu ho od lavice.
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ