Reklama
 
Blog | Hana Slezáková

Co se děje na pavlači 8: nachystat si své zásoby na zimu

V temnotách leží to pravé já. Vkrádá se pomalu a necitelně. Protože ten, kterého milujeme. Stojí opodál.

Složit nařezané dřevo do sklepa. Urovnat hromadu do kouta, zanechat vzpomínku na zimu.
A připravit se na další.
Připravovat pozvolna třísky, hřebíky a míče pravé polovině svého mozku.
Otupovat, přestávat otupovat, sestupovat, jít ze schodů, otírat se o zdi, otírat se o stěny.
Zašpiněnýma rukama hladit kámen.
Křemen mého vědomí.

Zamést špínu na lopatku.
Vynést v kbelíku, vytřít.
Použít hadr.

Kapka kape zlovolně ze stropu a dole tvoří kaluž.
Voda v kaluži, voda v mysli.
Voda z roury, roura v podzemí.
Teče a tvoří jezírko, potůček.
Hlína prosakuje a mokvá.
Pečlivě uhrabané chodníčky.
Stopy po hrábích.
Přikrýt.
Zahrabat.

Místnosti nachystané k uskladnění.
Dřevo, uhlí.
Brikety.
Nachystat si své zásoby na zimu.
Nachystat si své zásoby na topení.

Reklama